BLOG

Lesy Jizerských hor nejsou jen krásné na pohled, ale i plné života. V tlejícím dřevě nachází útočiště vzácný, kriticky ohrožený brouk roháček jedlový, jehož vývoj trvá i několik let. Noční oblohu oživuje majestátní martináč bukový, jeden z největších motýlů Evropy. Rys ostrovid V chladných roklích se ukrývá mlok skvrnitý, zatímco skalní stěny slouží jako hnízdiště pro sokola stěhovavého nebo výra velkého. Staré stromy poskytují obydlí pro sýce rousného a holuba doupňáka. Díky

Jizerské hory jsou první horský masiv, na který naráží vlhký vzduch od Baltského moře. Proto zde často prší a v údolích se rozprostírají mlhy, které dodávají bučinám tajuplnou atmosféru. Skály v mlze Krajinu protínají prudké rokle s horskými potoky a vodopády, mezi nimiž se tyčí žulové skály nejrůznějších velikostí a tvarů.

Žulové kameny a skalní útvary vás budou v Jizerskohorských bučinách doprovázet na každém kroku. V „moři“ majestátních buků se tu tyčí skalní vyhlídky, jež lákají ke zdolání — odměnou je dechberoucí výhled na krajinu, členité hřebeny i rokle. Vyhlídka Polední kameny, Frýdlantské cimbuří a Hajní kostel Nejvyšším vrcholem Jizerskohorských bučin jsou Polední kameny, z nichž se otevírá jak pohled do Frýdlantského výběžku, tak na okolní vrcholy a krajinu Jizerských hor. Jedná se o